Pořídit si investiční byt? Smysl to dává, ale už ne pro každého

Investiční byty už dnes sice nejsou příslibem zaručeného rychlého výdělku. A rozhodně nejsou ani investicí bezpracnou. Pokud se ale taková nemovitost správně vybere a dobře spravuje, může být stabilním pilířem osobních financí. Pořízení tedy stále dává smysl. Jak na to? Vysoké ceny nemovitostí a stále poměrně drahé hypotéky rozhodně zchladily vlnu drobných investorů, kterou jsme viděli v letech 2020–2021. Přesto investiční byty zůstávají atraktivním artiklem, zejména ve stabilních lokalitách. „Kupující však dnes více než kdykoliv předtím zvažují návratnost, náklady a rizika. Nejde už totiž o ‚rychlý výdělek‘, ale o dlouhodobé uložení peněz s ochranou proti inflaci,“ komentuje stávající situaci Ondřej Mašín, výkonný ředitel Bidli reality. Jinými slovy, zájem o investiční byty nezmizel – jen se změnil.

Z jakých řad se rekrutují kupující

Kartami zamíchal vývoj na realitním trhu v posledních letech zejména mezi typy investorů. „Menší investoři, kteří mají jeden byt, si za současné situace často nemohou dovolit nákup dalšího a přenechávají tak nákupy zkušenějším investorům, kteří nemají problém se získáním hypoték a disponují větším obnosem v hotovosti,“ říká Josef Janoušek, hypoteční makléř společnosti Sirius Finance. Po dvou letech se ale trochu více vrací do hry i střední třída. Čistě hypotéční nákupy jsou dnes méně časté – mimo jiné i kvůli regulaci ČNB. Od 1. dubna 2022 platí, že banky nesmí poskytovat hypotéky s LTV vyšším než 80 procent (pro žadatele mladší 36 let až 90 procent). „Ani to ale neznamená, že bez větší hotovosti není šance – často se to řeší dozajištěním další nemovitostí, kterou vlastní buď samotný žadatel nebo někdo z rodiny,“ poukazuje na další možnost investiční specialista FinGO Jiří Fajt. Z druhé strany pak podle Ondřeje Mašína přibylo nákupů „za hotové“. Často se to týká lidí, kteří prodali jinou nemovitost nebo například získali dědictví.

„Čistá“ investice nebo do budoucna byt pro děti?

Pohnutky, s nimiž investoři do pořízení takového bytu jdou, jsou v podstatě dvě. „Nejčastější motivace je ta čistě investiční, tedy mít stálý příjem z nájmu a ochránit peníze před inflací,“ říká Martin Machala, zakladatel programu Ownest pro bezpečný nákup bytu s odloženou hypotékou. Vedle těchto čistě výnosových realizuje velká část investorů i strategické nákupy, tedy koupě za účelem dočasného pronájmu s tím, že později byt bude sloužit někomu z rodiny. Většinou pro své potomky tak drobní investoři získají bydlení za cenu, za kterou by si nemovitost v budoucnu určitě nemohli pořídit. „Už před deseti lety totiž říkalo hodně lidí, že jsou byty drahé. A podívejte se dnes. Od té doby mají běžně dvojnásobnou hodnotu,“ vysvětluje Jan Schwarzbach, oblastní ředitel ve společnosti 4fin. Podobně se dá předpokládat, pokud nepůjde o nějakou problematickou lokalitu, cena poroste i nadále. Pokud si na pořízení budoucího bytu pro děti musejí vzít rodiče hypotéku, nájemník jim v mezičase pomůže splácet ji skrz nájemné. „V takovém případě nemusí zcela vycházet investiční matematika z pohledu splátky hypotéky a inkasovaného nájemného, protože hlavním cílem je předání bytu potomkům,“ dodává Schwarzbach. S tímto pohledem se ztotožňuje velká část finančních a hypotečních poradců, stejně tak realitních odborníků. Někteří ale uvažují o nákupu bydlení pro děti jinou optikou. „Osobně to nepovažuji za úplně ideální řešení, protože pak má kupující tendenci se zaměřovat na to, v čem bude bydlet jeho dítě, a nikoliv na to, co je nejvhodnější investice,“ myslí si Dominik Ženatý, ředitel Doma realitní makléři. Nabízí jiné řešení – uložit peníze do nemovitosti a nechat je v ní zhodnocovat. Později se může byt prodat, a následně vybrat takové bydlení, jaké bude potomkovi vyhovovat. V obou případech lze ale o takovém investičním bytu přemýšlet i tak, že tím vytváříte základy rodinného majetku do budoucna. „V USA se v těchto souvislostech hodně cituje Kiyosakiho přístup z knihy Bohatý táta, chudý táta: vlastnictví aktiv generuje bohatství, zatímco samotná práce ho tolik nepřináší,“ nabízí ještě trochu jiný pohled Martin Machala.

Zájmu vévodí malé byty

Největší zájem je o menší byty 1+kk a 2+kk, ideálně s balkonem, případně i sklepem, v dobrém technickém stavu a s nízkými provozními náklady. Tyto byty se nejlépe pronajímají, jsou univerzální pro různé cílové skupiny (studenti, singles, mladé páry) a mívají nižší vstupní investici. U větších bytů neúměrně stoupá cena, zatímco nájemné tak rychle ne. Ti, kteří je pořizují s tím, že půjde v budoucnu o bydlení pro děti, však na tuto skutečnost někdy až tolik nehledí. „Investoři sledují především lokalitu, občanskou vybavenost a schopnost byt případně vhodně prodat,“ říká Mašín. Do hledáčku zájemců se dostávají byty v panelácích i cihlových domech. „Pokud je totiž panelák v dobré lokalitě a pravidelně se do něj investovalo, tedy je například zateplený, má nový výtah, nové stoupačky, může zhodnocení konkurovat i cihlovému domu,“ popisuje Machala. Velmi oblíbené jsou však i byty v nových developerských projektech. „Zde je motiv jasný – je to nové, budoucí majitel tedy nemusí řešit rekonstrukce nebo opravy. A energetická náročnost je zde většinou nižší, což efektivitu investice ještě zvyšuje,“ vysvětluje Dominik Ženatý. Výhodou může být rovněž možnost výběru bytu ve fázi výstavby a časový prostor na zajištění financování.

Kde investiční byt koupit

Naprosto zásadní bude výběr lokality, kde si investiční byt pořídit. Vybrat velké město, nebo raději nějaké menší? A co lokality, které bývají často označované jako problematické? Každá z těchto variant má své pro i proti. Všichni oslovení odborníci se shodují, že velká města jako Praha a Brno nabízejí stabilitu, vysokou poptávku po nájmu a nižší riziko problémových nájemníků. Zároveň zde ale narazíte na vysoké pořizovací ceny, a tím pádem i nižší hrubý výnos. Hodí se tak především pro investory, kteří hledají dlouhodobý růst hodnoty a mají dostatek kapitálu. „Města jako Plzeň, Olomouc, Hradec Králové nebo České Budějovice představují dobrý kompromis. Ceny nemovitostí jsou tu nižší, poptávka stále solidní a rizika přiměřená,“ říká Jan Schwarzbach. Výrazně levněji lze koupit byt třeba na Ostravsku. Za zlomek ceny oproti Praze či Brnu pak v severních Čechách. „Například byt v Mostě či Teplicích tak může nabídnout vyšší výnos z nájmu, zároveň je tu ale mnohem větší riziko problémových nájemníků a horší likvidity při budoucím prodeji,“ upozorňuje Ondřej Mašín. Rozumným kompromisem může být také malý byt ve středně velkém městě se silným zaměstnavatelem. „Pokud ale chcete eliminovat riziko a máte dostatek prostředků, osobně bych se u prvního investičního bytu držel spíše Prahy. Nabízí největší jistotu v poptávce a snadněji se v ní plánuje dlouhodobě,“ říká Jiří Fajt. Stejně to vidí i další. „Menším investorům bych rozhodně nedoporučil investovat v horších lokalitách, volil bych větší města,“ uvedl Dominik Ženatý.

Jaký lze očekávat výnos

Podle dat z Ownest se v Praze může cena za menší byt 1+kk pohybovat kolem 4,5 až 5 milionů korun, nájem včetně poplatků klidně 15 až 18 tisíc korun. To může znamenat hrubý výnos mezi 3,5 až 4 procenty ročně (bez započtení dalšího růstu ceny, který v tomto roce v Ownest odhadují mezi 7 až 9 procenty). Byt 2+kk se dá v metropoli pořídit kolem 7 milionů korun, nájem se může vyšplhat na 21 až 24 tisíc korun, hrubý výnos i v tomto případě vychází na 3,5 až 4 procenta. „Podobný byt 2+kk v Brně lze pořídit kolem 6,4 milionu korun, nájem se bude pohybovat mezi 17 až 18 tisíci korunami, výnos pak bude zhruba 3,1 až 3,3 procenta,“ říká Mašín. „V Ostravě se dá byt 2+1 koupit za 3 miliony korun, pronajmout za cenu kolem 10 tisíc korun za měsíc. Výnos bude zhruba 4 procenta.“ Výnosu přes 4 procenta se dá podle Jiřího Fajta dosáhnout například v Plzni. Zdroj: https://www.idnes.cz/finance/investovani/investice-nemovitost-byt-najem-vynos-hypoteka-lokalita.A250416_105328_inv_daja