Lidí, kteří nezvládají splácet své dluhy, mírně ubylo. Na konci června jich bylo 181 120, což je o 330 méně než loni stejnou dobou. Pozitivní zpráva to však není, zvyšuje se totiž částka, kterou nezvládají splácet. Aktuálně dosahuje 33,8 miliard korun, o 2,6 miliardy více než loni. Nesplácený nebo jen zčásti splácený dluh tak dosahuje více než osmi procent celkové částky, kterou si Češi půjčili. Celkem totiž měli podle Bankovního a Nebankovního registru klientských informací na konci prvního pololetí úvěry ve výši 3,8 bilionu korun. To je meziročně o 370,3 miliardy, tedy o 10,8 procenta více.
Z toho krátkodobé, spotřebitelské úvěry činily „pouhých“ 645 miliard. Dlouhodobé úvěry na bydlení, tedy ty hypoteční a ze stavebního spoření, byly ve výši 3,16 bilionu korun. „Objem dluhu na bydlení se za první polovinu roku se zvýšil o 172 miliard korun. Zároveň ale klesá počet lidí, kteří je mají. Oproti situaci na konci června před pěti lety se jejich počet snížil o zhruba 57 tisíc,“ uvedla Lenka Novotná, ředitelka Bankovního registru klientských informací. Do objemu úvěrů na bydlení se tak promítají rostoucí ceny nemovitostí i refinancování tříletých a pětiletých fixací z let, kdy byly nízké úrokové sazby. S růstem dluhu na bydlení se podle Novotné zvyšuje i objem nesplácených hypoték a úvěrů ze stavebního spoření. Na konci loňského roku začal poprvé od roku 2015 růst a na konci druhého čtvrtletí dosáhl 4,72 miliardy korun, což znamená meziroční nárůst o šest procent.
Ohrožených spotřebitelských úvěrů bylo na konci června za 29 miliard, tedy o necelých devět procent více.